Roční zúčtování daně pro čerstvé zaměstnavatele

Roční zúčtování daně provádí zpravidla zaměstnavatel a daňový poplatník (tj. váš zaměstnanec) ho musí do 15. února podepsat – a do účtárny dodat všechny podklady k případným slevám na dani nebo odečitatelným položkám.

Termínem pro podání vyúčtování daně z příjmů je v roce 2025 pro zaměstnavatele 20. únor, elektronicky 20. březen, a to na finanční úřad.

Koho se roční zúčtování daně týká

Daň z příjmů se řídí zákonem o daních z příjmů a spadá mezi daně, které musí platit všechny ekonomicky aktivní fyzické osoby s trvalým bydlištěm v Česku. OSVČ tuto daň odvádí samy, za zaměstnance běžně zaměstnavatel – každý měsíc zaměstnanci strhne příslušnou částku ze mzdy.

Zaměstnavatelům vzniká povinnost zaměstnanci roční zúčtování daně vyhotovit, pokud si o něj včas zažádá. Žádat o něj mohou jen ti zaměstnanci, kterým nevznikla povinnost podávat daňové přiznání – nemají třeba jiné příjmy z podnikání z vedlejší činnosti, pronájmu či kapitálového majetku.

Počítejte s tím, že zaměstnanec nemusí vědět, že si má o roční zúčtování daně zažádat. V mnoha firmách přebírá aktivitu účetní. Od zaměstnanců zjistí, jestli chtějí, aby vše vyřešila za ně, nebo si daňové přiznání podávají sami, a proto budou potřebovat Potvrzení o zdanitelných příjmech.

Ukázka žádosti o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění.

Kdy podává daňové přiznání sám zaměstnanec?

Existují případy, kdy zaměstnanec musí podat daňové přiznání (stejně, jako to dělá OSVČ). Konkrétně jde o situace, kdy má zaměstnanec:

• Přivýdělek jako OSVČ. Pokud si zaměstnanec na hlavní pracovní poměr přivydělává jako OSVČ, považuje se za vedlejší OSVČ a svůj přivýdělek musí přiznat v daňovém přiznání.
• Příjmy z pronájmu.
• Příjmy z kapitálu. Jde například o zisky z obchodní korporace či zisky tichého společníka, nemusí uvádět úroky na spořicím účtu nebo z fondového investování.
• Příležitostné příjmy do 30 000 Kč za rok. Jedná se o příležitostný výdělek, který zaměstnanec neprovozuje na živnostenský list.
• Dvě zaměstnání během jednoho měsíce, kdy byla u obou při výplatě stržená záloha na daň z příjmů.
• Příjmy z prodeje nemovitosti.
• Příjmy z dividend ze zahraničních akcií.
• Zrušené životní pojištění. Pokud zaměstnanec zruší své životní pojištění (či penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spoření) před termínem určeným zákonnými předpisy, musí odevzdat daňové přiznání a dodanit daňové úlevy poskytnuté státem.

Zaměstnanec také musí podat daňové přiznání i tehdy, když účtárně nedodá včas všechna potřebná potvrzení a zaměstnavatel nemůže provést zúčtování daně.

Daňové přiznání může zaměstnanec podat i dobrovolně.

Výpočet daně z příjmů

Daň z příjmů činí 15 %, případně 23 % u zaměstnanců s příjmy vyššími než 36násobek průměrné mzdy (tj. 1 582 812 Kč za rok 2024).

Zaměstnanec navíc může uplatnit řadu daňových slev a daňových zvýhodnění. Jde třeba o daňovou slevu na manžela/manželku, za invaliditu či manžela/manželku na ZTP/P nebo daňové zvýhodnění na dítě.

V konečném výsledku se tak vypočítaná daň z příjmů může u zaměstnanců se stejnou výší hrubé mzdy lišit.

Ať podnikání odsýpá!

Pokud do světa byznysu teprve pronikáte, užitečné rady najdete v mini akademii pro začínající podnikatele. Zdarma vám naservírujeme tipy k fakturaci, základy účetnictví i cenotvorbě.