Řádné, opravné a následné kontrolní hlášení: jaký je mezi nimi rozdíl

Kontrolní hlášení podávají všechny fyzické a právnické osoby, které jsou plátci DPH. Naproti tomu kontrolní hlášení nepodávají:

• neplátci DPH,
• identifikované osoby,
• plátci DPH, kteří uskutečňují pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet (např. finanční a pojišťovací služby, výchova a vzdělávání, zdravotní služby).

TIP: Překročíte brzy obrat 1 milion korun za posledních 12 měsíců? Po překročení limitu se stanete plátcem DPH. Zjistěte, jaké povinnosti mají plátci DPH.

Co je kontrolní hlášení DPH

Kontrolní hlášení je dokument, který zabraňuje daňovým únikům. Většina podnikatelů ho podává měsíčně.  Pouze fyzické osoby, které jsou zároveň čtvrtletními plátci DPH, podávají kontrolní hlášení jednou za kvartál.

To znamená, že pokud je právnická osoba čtvrtletním plátcem DPH, musí i přesto kontrolní hlášení odevzdávat měsíčně.

Druhy kontrolního hlášení

Výše uvedené termíny platí pro řádné kontrolní hlášení. Jde o první podání za dané období (v ideálním případě také jediné).

Jestliže zjistíte, že jste v kontrolním hlášení uvedli chybné nebo neúplné údaje, využijte další 2 typy kontrolního hlášení:

1. Opravné – nahrazuje původní hlášení. Použijte ho, pokud jste se v řádném hlášení dopustili chyby, kterou jste odhalili ještě před uplynutím lhůty pro podání řádného hlášení. Opravných hlášení můžete podat několik, přičemž vždy platí to poslední.
2. Následné – pokud po uplynutí lhůty zjistíte, že údaje v již odeslaném kontrolním hlášení nejsou správné (případně vás na to upozorní finanční úřad), podejte do 5 pracovních dnů od zjištění chyby následné hlášení.

Pozor – v obou případech v kontrolním hlášení uveďte všechny údaje, ne pouze rozdíly oproti původnímu řádnému podání (jako je běžné při opravě přiznání k DPH). Vede-li chyba ke zvýšení či snížení odvodu DPH, podejte i opravné/dodatečné přiznání k DPH.

TIP: Přečtěte si, jaké údaje patří do kontrolního hlášení a jak se vyhnete častým chybám.

Opravné či následné kontrolní hlášení

Připravili jsme pro vás 2 modelové situace, díky kterým zjistíte, jak postupovat, pokud se při vykazování dopustíte chyby.

Příklad 1:
Jakožto měsíční plátci DPH máte povinnost kontrolní hlášení odevzdávat do 25. dne v měsíci. V únoru podáte kontrolní hlášení za leden v předstihu k datu 15. února. O 5 dní později ale zjistíte, že jste do něj zapomněli zahrnout několik vystavených faktur.

Jelikož jste ještě stále v termínu pro podání kontrolního hlášení, pošlete správci daně opravné kontrolní hlášení (do 25. února včetně), kde uvedete všechny původní údaje z řádného kontrolního hlášení a přidáte i opomenuté faktury.

Příklad 2:

Jste právnická osoba, plátce DPH. Dne 25. února podáte řádné kontrolní hlášení, ale 3. března zjistíte, že jste v něm špatně uvedli číslo jedné faktury, DIČ odběratele a základ daně.

V tomto případě podáte následné kontrolní hlášení do 5 pracovních dní od zjištění.

TIP: Podívejte se, jak správně vystavit fakturu, aby obsahovala všechny zákonem předepsané náležitosti.

Jak na nulové kontrolní hlášení

K tzv. nulovému kontrolního hlášení dochází, pokud jste v daném období neuskutečnili ani nepřijali žádné plnění (zjednodušeně řečeno nedošlo k žádnému pohybu na bankovním účtu). Za toto období vám nevzniká povinnost podat kontrolní hlášení.

To stejné platí v situaci, kdy jste uskutečnili výhradně plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně.

Pozor – i přesto však v praxi spousta podnikatelů nulové kontrolní hlášení podává, aby předešli případné pokutě.

Představte si situaci, kdy kontrolní hlášení za duben nepodáte. Za pár měsíců však objevíte vystavené faktury, které se v něm měly objevit. Po zjištění chyby kontrolní hlášení odešlete finančnímu úřadu. Protože se jedná o první podání, nahlíží se na něj jako na řádné kontrolní hlášení podané po lhůtě, za které vám úředníci vyměří pokutu.

Jestliže nulové kontrolní hlášení za duben odevzdáte, odešlete pak s klidným svědomím poslat následné kontrolní hlášení bez pokut.

Souhrnné hlášení není totéž, co kontrolní

Souhrnné hlášení máte povinnost podat pouze tehdy, pokud:

1. dodáváte zboží do jiné země EU podnikající osobě (živnostníkovi či společnosti), která je registrovaná k DPH v jiném členském státě EU,
2. poskytnete službu s místem plnění v jiné zemi EU – její příjemce musí daň přiznat a zaplatit místo vás.

Zorientujte se v daních, fakturaci i účetnictví

V naší mini akademii pro začínající podnikatele najdete přes 30 videí, které jsou určené pro začínající či mírně pokročilé freelancery, řemeslníky a malé firmy.

Lekce obsahují také informace např. o DPH, kontrolním a souhrnném hlášení nebo cash flow pro zkušenější podnikatele, kterým se byznys rozjíždí a chtějí se na růst dobře připravit.

Vstup do akademie zdarma mají všichni začínající podnikatelé, i ti, kteří se byznys teprve chystají rozjet.