Příběh iDokladu II – od puberty k dospělosti

Už je to tři a půl roku, kdy jsem popisoval dětská léta iDokladu od jeho spuštění v roce 2010 po Vánoce 2013. Tehdy jsem své vyprávění končil vizí, že bych z iDokladu chtěl udělat službu, která bude otevřená, výrazně usnadní podnikání a hlavně bude podnikatelům a malým firmám řešit veškeré potřebné zázemí. Bylo to i poprvé, kdy jsem veřejně napsal, že iDoklad jednou bude placený. Myslím, že je čas navázat na první díl a podívat se, jak jsme se s touto vizí v dalších letech poprali.

Poznámka na úvod: první díl je dostupný zde.

Ke konci roku 2013 měl iDoklad přes 40 000 otevřených účtů, kraloval českému i slovenskému trhu on-line fakturace a v dopoledních a odpoledních špičkách začínalo být běžné, že aplikaci mělo spuštěnou i několik stovek uživatelů současně. Poprvé jsme začali řešit zátěž: provoz iDokladu na Azure není zadarmo, a proto jsme chtěli začít výkon aplikace škálovat podle denní doby. Současně nám kolegové z českého Microsoftu dávali přednášky o cloudové architektuře a doporučovali nám, že by bylo vhodné jádro iDokladu přepsat tak, aby aplikace dokázala být provozuschopná na více instancích současně. Zátěž by se dala jednoduše rozložit na několik serverů a navíc by byl možný i provoz iDokladu na více místech. Prostě, kdyby třeba na datové centrum v Dublinu spadla atomová bomba, všichni uživatelé iDokladu by v klidu pokračovali v práci na další paralelní instanci v Amsterodamu nebo Kodani. Zpočátku jsme tyto přednášky brali tak trochu jako sport s vědomím, že dvě instance se rovnají dvojnásobná platba. Pak jsme ale pochopili, že chceme-li automaticky škálovat výkon, musíme být multiinstanční. Na jedné instanci to prostě Windows Azure neumí.

Jenže přechod na více instancí nebyl jednoduchý úkol. Tehdejší dodavatel komponent, Telerik, nás čtyři měsíce ujišťoval, že jeho komponenty bez problému umí více instancí, až jsme po stovkách hodin ztracené práce zjistili, že to vůbec není pravda.  Spolu s výměnou komponent jsme pak museli přepsat podstatnou část uživatelského rozhraní, aby prohlížeč na straně uživatele ustál přepnutí instance tak, že si toho uživatel ani nevšimne. Snad polovinu času jsme v roce 2014 strávili zásadním přepisování celého jádra iDokladu. Multiinstanční verzi jsme, aniž byste to jakkoliv postřehli, nasadili v listopadu 2014. Bylo to doslova za pět minut dvanáct. V té době měl iDoklad už téměř 60 000 uživatelů a běžel na největší možné instanci, jakou tehdy bylo možné na Windows Azure koupit. Bez možnosti rozdělit zátěž na více serverů bychom tehdy mohli zavřít krám. Ta na první pohled jednoduchá aplikace jménem iDoklad dnes zvládne podstatně vyšší zátěž než jakýkoliv náš ERP systém.

V roce 2015 jsme se rozhodli změnit uživatelské rozhraní. Chtěli jsme opustit ostré rohy ve stylu Windows a trošku je zakulatit à la zbytek světa. A současně i „načechrat“ uživatelské rozhraní tak, aby bylo přívětivější a zůstalo přehledné i v budoucnu při přidávání nových funkcí.

Oslovil jsem vynikajícího grafika, mého kamaráda Tomáše Drobisze, který před lety vytvořil jednu z našich nejlepších reklamních kampaní. Tomáš strávil několik nocí kreslením podkladů pro výběrové řízení, aniž by tušil, že já mám již vybráno. Dokonce okořenil celý nápad něčím podobným, jako byl panáček Sponka z Windows XP – to jsme ale nakonec nepoužili.

Vlastní návrh nového UX/UI nakonec zabral něco přes tři měsíce. Tomáš dostal dost velký prostor pro změny, nicméně cílem byla evoluce, nikoliv revoluce. Po třech měsících porad nad jeho návrhy jsme začali programovat a v září 2015 jsme nové uživatelské rozhraní spustili.

Toto uživatelské rozhraní dokáže mnohem více předvídat váš postup a minimalizuje počet kliků nutných pro vyvolání funkcí. Lépe hospodaří s pracovní plochou, která je mnohem větší. Stále se držíme hesla, že pokud uživatel něco neví a potřebuje hotline, je to impulz pro zlepšení uživatelského rozhraní tak, aby příště požadovanou funkci našel intuitivně už sám.

Výsledkem nového designu uživatelského rozhraní byl, k velkému překvapení nás i uživatelů, první velký výpadek iDokladu. Byla to výborná zkušenost o síle sociálních sítí. Naprosto bezelstně jsme se totiž okamžitě po publikování verze s novým UI pochlubili na Facebooku. A uživatelé se samozřejmě šli se na nové uživatelské rozhraní hned podívat. Během minuty vzrostla zátěž z běžných 200 až 300 uživatelů na tisíce.

Windows Azure tehdy na nastartování další instance potřeboval něco pod dvacet sekund. Startoval tedy jednu instanci za druhou, vždy si změřil zátěž, aby hned zjistil, že je to pořád málo. Trvalo téměř dvě hodiny, než jsme dokázali obnovit normální provoz. Od té doby každou větší změnu na sociálních sítích oznamujeme s dostatečným zpožděním, takže ji podstatná část uživatelů bez velkých fanfár už objeví sama.

Maturitní zkoušku si iDoklad odbyl v červnu 2016 na Slovensku. Jak jsem psal už v prvním díle tohoto seriálu, bylo jasné, že iDoklad nemůže být zdarma donekonečna. Na druhé straně jsme nechtěli dospět ke stavu, kdy máme pouze placené uživatele. Chtěli jsme, aby ti nejmenší živnostníci mohli fakturovat zdarma i nadále, protože nám bylo jasné, že pokud vystavují 15 faktur ročně, nemají peněz nazbyt.

Pro červnový termín zpoplatnění iDokladu jsme se rozhodli proto, že začíná okurková sezóna, zátěž aplikace je nižší a pokud by něco zaskřípalo, problém se bude jednodušeji řešit. Přemýšleli jsme, jak moc bude vadit zpoplatnění iDokladu uprostřed roku. Nakonec jsme došli k názoru, že vzhledem ke struktuře zákazníků ne. Ti opravdu velcí (jedná se asi o pět procent uživatelů) přejdou na placené předplatné, ostatní se vejdou do neplaceného předplatného a pár lidí z principu věci odejde, protože placené služby prostě nechtějí. Čekali jsme řádný poprask na sociálních sítích, a tak se Dušan Peško, tehdejší ředitel slovenské pobočky, rozhodl, že na všechny příspěvky zareaguje osobně. Příspěvků bylo nakonec asi 120 a jejich vlna utichla po třech dnech. Pro nás bylo překvapením, že přesah mezi ČR a SR byl víceméně nulový – snad jen dva Češi reagovali na Facebooku na to, že na Slovensku již iDoklad není zdarma. Když jsme si zpětně udělali statistiku plateb, zjistili jsme, že 2/3 zákazníků, kteří si zvolili některý z placených předplatných, si koupili roční předplatné.

Koncem roku 2016 do českých zemí přišlo EET a my jsme řešili, jak s touto povinností pomoci všem postiženým. A tak na jedné z porad vznikl nápad udělat opravdu jednoduchou aplikaci pro úplně všechny podnikatele, nejen uživatele iDokladu, s pomocí které půjde snadno vystavit účtenky. Propojením na iDoklad by uživatelé mohli účtenky dál zpracovávat, ne je pouze vytištěné v krabici předat své účetní. Výsledkem bylo říjnové uvedení aplikace Profi Účtenka pro všechny mobilní platformy. Díky tomu jsme se stali jedním z leaderů EET trhu, Profi Účtenku dnes používá přes 14 000 podnikatelů.

Na jaře 2017 se nám „povedl“ druhý blackout. Nad ránem 22. února jsme uvolnili verzi s nadstandardní porcí novinek, na kterých jsme pracovali už delší dobu – mezi jinými tam přibyla možnost mít v jedné firmě více uživatelských účtů.

Zpočátku vše probíhalo bez problémů, ale jak se blížila ranní špička kolem 10.00, najednou nám začala rychle mizet volná paměť na serverech. Nakonec jsme museli iDoklad na hodinu neplánovaně odstavit a do provozu vrátit starou verzi – naštěstí byla schopná komunikovat s novější verzí databáze, takže nikdo nepřišel o žádná data. Čekali jsme, že chybu odhalíme velmi rychle, ale vůbec se nám nepodařilo tuto situaci laboratorně navodit. Kontaktovali jsme snad všechny odborníky na databáze, Azure a kdoví co ještě… a nic. Nakonec jsme nové funkce rozložili do více verzí a začali je nasazovat postupně. Jako poslední nám na stole zbyla možnost založit si více uživatelských účtů, a tehdy se chyba konečně našla – s více uživatelskými účty totiž souvisela i práva na zobrazení uživatelského loga, jenže jen pro primární účet. Pokud si někdo založil další účet, špatné ošetření loga vedlo k zacyklení, zvýšené zátěži a tím i k extrémnímu zpomalení. Je někdy neuvěřitelné, jak přes všechny používané automatizované testy dokáže až do produkční verze projít taková chyba.

Zatím poslední zásadní změnou bylo 1. června zpoplatnění iDokladu v České republice. Naším cílem bylo po letech konečně učinit vývoj iDokladu finančně soběstačným a přestat na něj doplácet. Znali jsme historii tohoto kroku na Slovensku a čekali jsme podobný průběh i v Česku. Povedla se nám ale jedna „marketingová vychytávka“ – místo prostého oznámení, že bude iDoklad placený od 1. srpna, jsme, s ohledem na nové uživatele, kteří si účet založí po 1. červnu, ohlásili jeho zpoplatnění od 1. června s tím, že na dva měsíce budou mít všichni uživatelé iDokladu nejvyšší předplatné zdarma. Tato zdánlivá drobnost způsobila pěkný rozruch a přelila se přes blog, Facebook i Twitter. Byla to pro nás cenná zkušenost pro příště.

Hlavní témata příspěvků byla dvě – kromě komentáře těch nešťastných dvou měsíců zdarma to byl limit pěti adres u bezplatného předplatného. Faktem ale je, že se do tohoto limitu v Česku i na Slovensku vejde převážná většina všech registrovaných účtů. Některé komentáře pak byly vyloženě pikantní. Jeden uživatel nám například vyčetl, že iDoklad neumí počítat – když fakturuje milionové položky, výpočet DPH z ceny z daní a bez daně se mu liší o stokoruny, a jiný fakturační systém to počítá správně. A tak že tedy odchází ke konkurenci. Bohužel však právě ta konkurence to má, světe div se, špatně – podle české legislativy se totiž cena bez daně musí počítat z ceny s daní koeficientem (na čtyři desetinná místa), nikdy ne matematicky.

Dnes (červen 2017) má iDoklad v Česku a na Slovensku 150 000 založených účtů a my máme před sebou jednu velkou výzvu: udržet iDoklad stále tak svěže jednoduchý a přitom reagovat na vaše požadavky na nové funkce a vychytávky. Máme historickou zkušenost s Money S3, do kterého jsme tak dlouho přidávali nové funkce požadované uživateli, až program dnes sice umí téměř všechno, uživatelé si ale občas stěžují, že je pro ně moc složitý. Přesně toho se chceme u iDokladu vyvarovat, a to i za cenu toho, že některé funkce, které potřebuje pouze menší část uživatelů, zde prostě dostupné nebudou a bude třeba přejít na některý z vyšších systémů. Chceme se více soustředit na obchodní společnosti, zejména ty, které provozují aktivity na internetu – tam se synergie přímo nabízí. Také se chceme více otevřít účetním kancelářím, kterým iDoklad usnadňuje a zrychluje práci. Možná přidáme i nějakou umělou inteligenci a machine learning. Myslím si, že na pár příštích let máme práce až až.

Martin Cígler