Přechod z daňové evidence na účetnictví a zpět

Je pro vaše podnikání výhodnější daňová evidence nebo vedení účetnictví? Ať už na tuto otázku odpovíte jakkoliv, nejde o nezvratnou volbu. Mezi oběma možnostmi evidence příjmů a výdajů totiž můžete při splnění zákonem daných podmínek přecházet.  

Na začátku se nejprve podíváme do minulosti. Do roku 2004 se v účetnictví používaly termíny jednoduché a podvojné účetnictví. S nimi se můžete setkat dodnes, z hlediska zákona ale oba pojmy v lednu 2004 zanikly. Místo jednoduchého účetnictví tak nastoupila daňová evidence a místo podvojného účetnictví dnes používáme pouze účetnictví. Co přesně tyto termíny znamenají pak popíšeme na následujících řádcích.  

Co je to daňová evidence 

Povinnost vést daňovou evidence mají všichni podnikatelé, kteří si nevedou účetnictví, uplatňují vynaložené výdaje a jejich příjmy z podnikání či jiné výdělečné činnosti v daném roce nepřesáhly 25 milionů Kč. Pokud mezi ně patříte i vy, u daňové evidence vás kromě evidování příjmů a výdajů čeká i evidence majetku a dluhů. Tu navíc musíte vést tak, abyste z ní byli schopni spočítat základ pro daň z příjmů. To samé platí i pro příjmy a výdaje, ve výsledku se lze proto setkat s doporučením členit evidenci na ty příjmy a výdaje, které základ daně ovlivňují a které nikoliv.  

S daňovou evidencí se nevyhnete ani inventarizaci majetku a dluhů na konci zdaňovacího období, kdy je třeba vytvořit zápis zjištěného stavu. Evidenci za všechna zdaňovací období v rámci lhůty pro stanovení daně pak musíte archivovat. Pro úplnost zde zmíníme, že daňová evidence neoperuje s účetními odpisy, tj. majetek se stává obchodním hned, jak o něm začnete vést záznamy. 

Zde rovnou využijeme příležitosti a upozorníme na možný chyták. Pojem jednoduché účetnictví se používá dodnes, v současnosti ale již není synonymem pro daňovou evidenci. Místo toho slouží pro označení účetnictví neziskových organizací. 

Co je to účetnictví 

Jak bylo řečeno výše, nemluvíme zde o ničem jiném než o staronovém podvojném účetnictví. V jeho rámci sledujeme zejména: 

• stav a pohyb majetku a jiných aktiv, 
• stav závazků a jiných pasiv, 
• náklady a výnosy, 
• výsledky hospodaření. 

Stejně jako podvojné účetnictví, tak i staronové účetnictví pak pracuje s principem má dáti / dal.  

Z hlediska legislativy (konkrétně zákona o účetnictví) mají povinnost vést účetnictví tzv. účetní jednotky. Mezi ty podle zákona spadají: 

• právnické osoby se sídlem v ČR, případně zahraniční právnické osoby, které v ČR podnikají, 
• organizační složky státu, 
• svěřenské fondy a fondy obhospodařované penzijními společnostmi, 
• investiční fondy bez právní osobnosti. 

Fyzické osoby se pak účetní jednotkou stávají v případě, že: 

• jsou zapsány v obchodním rejstříku, 
• jejich obrat, včetně plnění osvobozených od této daně, za bezprostředně předcházející rok přesáhl částku 25 milionů Kč, 
• vedou účetnictví na základě svého rozhodnutí, 
• jsou podnikateli a zároveň společníky sdruženými ve společnosti, ve které pro alespoň jednoho člena platí některý z předchozích bodů.

Vedle fyzických osob musí účetnictví vést i různé fondy, konkrétně pak svěřenské fondy, fondy obhospodařované penzijními společnostmi a investiční fondy bez právní osobnosti. Poslední skupinu pak představují subjekty, které vedou účetnictví či se staly účetní jednotkou na základě zvláštního právního předpisu. 

Daňová evidence versus účetnictví 

Nejvýznamnější rozdíl mezi daňovou evidencí a účetnictvím plyne z legislativy, kdy účetnictví upravuje zákon o účetnictví, kdežto daňová evidence čerpá ze zákona o dani z příjmů. Z toho plynou odlišné povinnosti a náležitosti, které musíte mít na paměti. 

Navzájem se pak obě metody zaznamenávání výdajů a příjmů liší i samotnou povahou. U daňové evidence zjišťujete především výši základu daně z příjmu, který vyplývá z rozdílu mezi příjmy a výdaji. Oproti tomu účetnictví je o poznání složitější. U něj totiž musíte podvojnou formou evidovat nejen příjmy a výdaje, ale také hospodářský výsledek neboli rozdíl mezi výnosy a náklady. Z toho plyne i nutnost vést výkaz zisků a ztrát, který můžete znát i pod pojmy rozvaha a výsledovka. 

Přechod z účetnictví na daňovou evidenci? 

K přechodu z účetnictví na daňovou evidenci vás můžou vést různé důvody. Typicky se jedná například o vaše odstranění z obchodního rejstříku, pokles obratu pod 25 milionů Kč či opuštění sdružení, v jehož rámci se na vás vztahovala povinnost vést účetnictví. Na každý pád je třeba mít na paměti, že účetnictví musíte vést minimálně 5 let. To v praxi znamená, že k přechodu můžete přistoupit až v šestém zdaňovacím období po začátku vedení účetnictví. 

Při přípravě na přechod pak musíte provést několik zásadních kroků: 

• provést inventarizaci veškerého majetku a závazků, případně proúčtovat inventarizační rozdíly, 
• zpracovat daňové přiznání a proúčtovat splatné daně z příjmů, 
• uzavřít účetní knihy a sestavit účetní závěrku, 
• vyčlenit položky, které ovlivní základ daně v tom zdaňovacím období, kdy byla daňová evidence vedena.

Samotný základ daně je třeba zvýšit nebo snížit v závislosti na typu hodnoty.

Základ daně se v kalendářním roce, kdy zahájíte vedení daňové evidence, zvyšuje o:  

• dluhy za kalendářní rok, ve kterém jste vedli účetnictví, a které budou splaceny již pod daňovou evidencí, 
• zůstatky účtů časového rozlišení v pasivech rozvahy, 
• hodnotu přijatých záloh, 
• zůstatky opravných položek k pohledávkám vytvořených dle zákona o rezervách, 
• zůstatky dohadných účtů pasivních.

Základ daně se v kalendářním roce, kdy zahájíte vedení daňové evidence, snižuje o: 

• pohledávky za kalendářní rok, kdy jste vedli účetnictví, které budou splaceny již pod daňovou evidencí, 
• stav zásob a cenin za kalendářní rok, kdy jste vedli účetnictví, 
• zůstatky účtů časového rozlišení v aktivech rozvahy, 
• hodnotu poskytnutých záloh (výjimkou jsou zde úplaty u finančních leasingů a zálohy pro pořízení hmotného majetku), 
• zůstatky dohadných účtů aktivních.

Výše uvedené změny pak promítněte do daňového přiznání za rok, kdy jste na daňovou evidenci přešli. 

Přechod z daňové evidence na účetnictví 

Opačný postup je bohužel o něco složitější a zahrnuje proces s několika kroky. První část z nich provádíte na počátku zdaňovacího období, ve kterém jste se rozhodli účetnictví vést. Rovněž mějte na paměti, že pokud se stanete účetní jednotkou, musíte účetnictví vést nejméně 5 let. 

Krok 1: Inventarizace 

Zde je třeba zjistit stavy jednotlivých složek majetku, závazků a rezerv. Rovněž musíte zahrnout i oceňovací rozdíly u majetku nabytého úplatou, případně neuplatněnou část výdajů u finančních leasingů. S tím souvisí i vyčíslení položek, které ovlivní základ daně z příjmu v následujícím zdaňovacím období. 

Krok 2: Uzavření účetních knih daňové evidence a daňové přiznání 

V případě daňové evidence se jedná o následující knihy:  

• deník příjmů a výdajů, 
• kniha pohledávek a závazků, 
• kniha přijatých a vydaných faktur, 
• kniha zásob, 
• kniha mezd 
• a kniha evidence majetku.  

Uzavření proveďte v souladu s příslušnou legislativou a po něm zpracujte daňové přiznání.  

Krok 3: Vytvořit účtový rozvrh 

V tomto roku sestavíte centrální seznam všech účtů, které při vedení účetnictví budete využívat.  Zde je třeba se řídit platnou směrnou účtovou osnovou pro podnikatele. V tomto kroku se od vás rovněž očekává vytvoření směrnic pro zpracování dokladů v souladu se zákonem o účetnictví. 

Krok 4: Sestavení zahajovací rozvahy a otevření účetních knih 

Zahajovací rozvaha představuje souhrn majetku a závazků, které vedete v den vzniku povinnosti vést účetnictví – tedy den zápisu do obchodního či živnostenského rejstříku. Pak otevřete účetní knihy, mezi které patří: 

• účetní deník, 
• hlavní účetní kniha, 
• kniha analytických účtů, 
• kniha podrozvahových účtů, 
• a další relevantní evidence. 

Krok 5: Rozepsání počátečních stavů příslušných rozvahových účtů 

V této fázi musíte zjistit rozdíl mezi součtem počátečních zůstatků nově otevřených účtů aktiv a pasiv. Výslednou hodnotu pak uvedete jako aktivní (plusový) nebo pasivní (minusový) zůstatek na účet skupiny 49. 

Po dokončení těchto kroků můžete začít vést účetnictví v souladu se zákonem a jeho náležitostmi. Na konci zdaňovacího období pak nastává druhá část přechodu, kdy je třeba upravit základ daně. 

Základ zvyšte o:  

• hodnotu zásob a cenin (lze přičíst jednorázově či rozložit do max. 9 let od zahájení účetnictví), 
• hodnotu poskytnutých záloh kromě záloh na hmotný majetek, 
• hodnotu pohledávek, které by se uhrazením změnily ve zdanitelný příjem.

Následně od základu odečtěte: 

• hodnotu přijatých záloh, 
• hodnotu závazků, které by se po uhrazení změnily ve výdaj k dosažení, zajištění nebo udržení přijmu (nutno provést hned v prvním roce vedení účetnictví).

A tímto posledním krokem jste přechod dovedli do zdárného konce. 

Zjednodušte si přechod i práci s iDokladem 

Účetnictví i daňová evidence skýtají nemalé množství administrativy samy o sobě, natož při přechodu z jedné možnosti na druhou. Pokud se proto obáváte zdlouhavého papírování, počítání a evidování, můžete si práci výrazně usnadnit s online fakturační službou iDoklad. Její široká paleta funkcí vám umožní velkou část úkonů spojených s účetnictvím automatizovat a ušetřit vám tak mnoho času i energie. Vždy navíc máte jistotu, že všechny vaše doklady jsou v souladu s aktuální legislativou. 

Ať už si vyberete účetnictví nebo daňovou evidenci, můžete mezi oběma volbami jednoduše přepínat v nastavení iDokladu. Systém následně danou možnost nastaví jako výchozí metodu uplatňování výdajů a použije ji při vytváření všech následujících podkladů pro daňové přiznání. Samozřejmostí je možnost svou volbu změnit, zde ale doporučujeme nejprve zkonzultovat příslušný zákon.

Podklady pro daňové přiznání pak s iDokladem vytvoříte během pouhých třech kroků. Zabudovaný průvodce vás celým procesem názorně provede a přesně ukáže, co je kam třeba vyplnit. Základ daně i samotnou daň z příjmů pak aplikace vypočítá zcela sama a na závěr vygeneruje podklady připravené pro import na portál Finančního úřadu.

Vstupte do světa podnikání s Mini akademií 

Máte za sebou ve světě podnikání teprve první kroky a z výše uvedeného vám jde hlava kolem? Nejste sami – nejeden začínající podnikatel se ve změti zákonů a nařízení ztratil. Abyste se neztratili i vy, připravili jsme pro vás online Mini akademii. Na tomto užitečném portálu naleznete na třicet videí o celkové délce 8 hodin, ve kterých se stručnou a výstižnou formou dozvíte vše potřebné nejen o daňové evidenci a účetnictví. Pro začínající podnikatele je pak vstup do Mini akademie zdarma.