Kdy přemýšlet o pozastavení živnosti a jak ji zase obnovit

Živnost můžete pozastavit nejen, když se nedaří

K přerušení živnosti můžete přistoupit například, když:

• se snížila poptávka po vámi nabízeném zboží či službách,
• nastupujete do zaměstnání,
• má vaše živnost sezónní charakter a jste v období mimo sezónu,
• jste kvůli nemoci či úrazu v pracovní neschopnosti na delší dobu a nemáte nárok na nemocenskou.

Díky přerušení živnosti nemusíte v době, kdy podnikáním nevyděláváte, platit zálohy na sociální pojištění. Pozastavení živnosti je snadné a nic vás nestojí. Jakmile se rozhodnete v podnikání pokračovat, obnovení živnosti je stejně jednoduché a zdarma.

Přerušení živnosti musíte oznámit úřadům

Pokud se rozhodnete podnikání přerušit, musíte to oznámit:

• správě sociálního zabezpečení (do 8. dne následujícího měsíce po přerušení),
• zdravotní pojišťovně (do 8 dnů od přerušení),
• finančnímu úřadu (do 15 dnů od přerušení).

Nebo jednoduše na živnostenském úřadě vyplněním změnového listu Jednotného registračního formuláře. Tím se informace dostanou i k pojišťovně a dalším úřadům, kam už změnu nemusíte zvlášť hlásit.

Jednotný registrační formulář můžete odeslat datovou schránkou, e-mailem s elektronickým podpisem, případně poštou nebo osobně na živnostenském úřadě či libovolné pobočce CzechPOINTu.

Co dělat po přerušení živnosti?

V první řadě nezapomeňte zaplatit poslední zálohu na pojistné, a to za kalendářní měsíc, kdy jste živnost pozastavili. Zálohy se platí vždy za celý měsíc, nezáleží tedy na tom, zda jste podnikání ukončili na začátku, v průběhu či ke konci.

Povinnosti tím pro vás ještě nekončí. V následujícím roce musíte podat přehledy o příjmech a výdajích pro pojišťovny.

Pokud jste tedy živnost pozastavili kdykoliv v průběhu roku 2023, musíte přehledy odevzdat do měsíce od termínu pro podání daňového přiznání (květen 2024). Když příští rok podnikání neobnovíte, na jaře 2025 už přehled podávat nebudete.

Pojištění a nárok na důchod při pozastavení živnosti

Hlavní výhodou pozastavení živnosti je, že nebudete muset platit zálohy na sociální pojištění. Zároveň ale mějte na paměti, že měsíce, za které sociální pojištění neplatíte, se vám nezapočítávají do nároku na důchod.

Pokud jste tedy živnost pozastavili a nenastupujete do zaměstnání, může pro vás být vhodným řešením registrace na úřadu práce. K tomu budete potřebovat Potvrzení o době výkonu samostatné výdělečné činnosti a o době důchodového pojištění, které vám na požádání vydá Okresní správa sociálního zabezpečení.

Kromě příspěvku v nezaměstnanosti (pokud na něj máte nárok) se vám období, kdy budete registrovaní na úřadu práce, započítá do nároku na důchod.

TIP: Čtěte, jak se přihlásit na úřad práce a jaké podmínky musíte splnit pro přiznání podpory.

Naopak zdravotní pojištění si platit musíte i při přerušení živnosti. Respektive ho za vás může platit stát, pokud se přihlásíte na úřad práce. V opačném případě se stanete osobou bez zdanitelných příjmů a zdravotní pojištění si budete platit sami v zákonem dané výši – pro rok 2024 to je 2 968 Kč.

Živnost můžete kdykoliv obnovit

Jakmile důvody, pro které jste živnost přerušili, odezní, můžete ji jednoduše obnovit. Je jedno, zda tak učitíne po pár měsících nebo až po letech. V případě, že se už k podnikání nebudete chtít vrátit, můžete přerušenou živnost kdykoliv ukončit.

Obnovení i ukončení opět stačí nahlásit pouze na živnostenském úřadě změnovým listem jednotného registračního formuláře. Případně můžete pro obnovení navštívit zvlášť správu sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovnu a finanční úřad.

Pokud byste živnost nepřerušili, ale rovnou zrušili, a později chtěli začít opět podnikat, museli byste celý proces zakládání živnosti projít od začátku. Změnový list by vám nestačil a navíc byste za ohlášení nové živnosti zaplatili 1 000 Kč (nebo 800 Kč, pokud to oznámíte elektronickou formou).

Obnovujete živnost?

Všechny nástrahy podnikatelského života vám pomůže zvládnout naše mini akademie, pro začínající podnikatele zdarma. Ukáže vám, jak v různých situacích postupovat a dozvíte se důležité informace o daních, fakturaci nebo cenotvorbě, což jsou oblasti, ve kterých si podnikatelé občas neví rady.