Kdo má povinnost podat kontrolní hlášení k DPH a jak ho vyplníte

Pokud podnikáte a jste plátci DPH, máte povinnost pravidelně podávat kontrolní hlášení. Díky tomuto výkazu finanční úřady snáz odhalují daňové podvody. Kontrolní hlášení se podává elektronicky v měsíčních či kvartálních intervalech. Poradíme vám, co byste o něm měli vědět, jak ho sestavíte a jaké údaje do něj patří.

Od roku 2016 musejí plátci DPH povinně podávat kontrolní hlášení, hovorově tzv. kontrolko. Toto speciální daňový tiskopis nenahrazuje přiznání k DPH, ani souhrnné hlášení.

Kdo má povinnost podávat kontrolní hlášení

Kontrolní hlášení podávají plátci DPH, pokud přijali nebo uskutečnili zdanitelné plnění v tuzemsku, nebo uplatňují nárok na odpočet daně – tedy de facto téměř všichni plátci DPH.

Nulové kontrolní hlášení

K tzv. nulovému kontrolního hlášení dochází, pokud jste v daném období neuskutečnili ani nepřijali žádné plnění. Za toto období vám nevzniká povinnost podat kontrolní hlášení. To stejné platí v situaci, kdy jste uskutečnili pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně.

Kdy nemusíte podávat kontrolní hlášení

Povinnost podávat kontrolní hlášení nemáte, pokud:

• nejste plátcem DPH,
• nejste identifikovanou osobou,
• jako plátce uskutečňujete výhradně plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet (např. finanční služby, pojišťovací činnosti či zdravotní služby).

Jak často se kontrolní hlášení podává

Níže uvedená tabulka zobrazuje, v jakých intervalech máte povinnost kontrolní hlášení podávat. Nezapomeňte, že pokud je právnická osoba čtvrtletním plátcem DPH, musí i přesto kontrolní hlášení odevzdávat měsíčně.

Právnické osoby	Fyzické osoby
	měsíční plátci DPH	čtvrtletní plátci DPH
každý měsíc do 25. dne dalšího měsíce	každý měsíc do 25. dne dalšího měsíce	každé 3 měsíce, tj. do 25. 4., 25. 7., 25. 10. a 25. 1.

Pokud 25. den v měsíci připadá na víkend nebo svátek, posunuje se lhůta na nejbližší pracovní den.

Podání kontrolního hlášení online

Kontrolní hlášení se podává pouze elektronicky prostřednictvím datové schránky nebo aplikace EPO na daňovém portálu finanční správy v XML formátu.

Formulář pro kontrolní hlášení

Ve formuláři kontrolního hlášení nejprve vyplňte základní údaje – územní pracoviště finančního úřadu, kam spadáte, a vaše kontaktní údaje. S vyplněním hlášení vám pomůže průvodce dostupný na webových stránkách finanční správy.

Co je dobré vědět:

• částky se do hlášení uvádějí v korunách bez DPH,
• přijaté faktury od neplátců DPH do kontrolního hlášení neuvádějte,
• kontrolní hlášení se váže k řádkům přiznání k DPH (to znamená, že vše, co je uvedené v přiznání, musí být i v kontrolním hlášení),
• většina účetních softwarů kontrolní hlášení ve formátu .xml umí sestavit, vy poté údaje v něm pouze zkontrolujete.

Kontrolní hlášení obsahuje sekce:

• A (výstupy, tedy vystavené faktury),
• B (vstupy, tedy přijaté faktury),
• C (kontrola).

Za nejčastěji vyplňované operace v kontrolním hlášení se považují částky:

• nižší než 10 000 Kč včetně DPH, které se vyplňují v součtu.
• vyšší než 10 000 Kč včetně DPH, které se vyplňují každá zvlášť a právě na kontrolu těchto operací byste se měli zaměřit nejvíce.

Budou vás zajímat především následující údaje:

Číslo řádku	DIČ dodavatele	Evidenční číslo daňového dokladu	DPPD	Základ daně	Daň
1	123456789	FV202106	25. 6. 2021	10 000	2 100

Zkratka DPPD označuje datum povinnosti přiznat daň.

„Tyto údaje pak finanční správa automaticky zpracuje a zkontroluje, zda jsou vykázány na straně dodavatele i odběratele stejně. Pokud si například uplatníte nárok na odpočet daně z přijatého zdanitelného plnění, ale dodavatel tuto fakturu ve svém kontrolním hlášení neuvádí, přijde oběma stranám výzva ke změně, doplnění nebo potvrzení vykázaných údajů,“ popisuje průběh kontroly v naší mini akademii pro začínající podnikatele daňová poradkyně Lucie Kořínková ze společnosti Grantex.

Následně dodává: „Na takovou výzvu jste povinni vždy odpovědět podáním následného kontrolního hlášení. Do kontrolního hlášení je vždy nutné uvést číslo jednací výzvy, která vám přišla, a následně podat kontrolní hlášení celé znovu se správnými údaji. Pokud jste přesto přesvědčení, že jste chybu neudělali, tak jen potvrdíte správnost naposledy podaného kontrolního hlášení.“

Pozor na označování dokladů

Aby mohl finanční úřad vybranou fakturu nad 10 000 Kč správně spárovat s dodavatelem a odběratelem, dejte si pozor na její vykázání v kontrolním hlášení.

Označení faktury často bývá shodné s jejím variabilním symbolem, ale v některých případech se evidenční číslo dokladu a variabilní symbol liší. A právě evidenční číslo dokladu je pro účely vykázání faktury v kontrolním hlášení důležité.

V kontrolním hlášení uvádějte pouze čísla a písmena (velká a malá písmena se nerozlišují). U jakýchkoliv speciálních znaků (např. u pomlčky) hrozí, že se nedopatřením dopustíte chyby a systém tuto transakci nespáruje.

Například pokud je daňový doklad označený FAV-1334/99b, u evidenčního čísla dokladu pro potřeby kontrolního hlášení uvedete FAV133499b.

Kde se nejvíce chybuje

K nejčastějším chybám dochází v těchto situacích:

• V oddíle B.2. odběratele a oddíle A.4. dodavatele, kde dochází k neshodě. Správce daně porovnává zejména tyto dva oddíly, proto nejčastější chyby vznikají právě jako nesoulad mezi nimi.
• Nesprávně vyplněné DIČ obchodního partnera. To způsobí, že se data z kontrolního hlášení vzájemně nespárují.
• Špatně vyplněné datum, ke kterému vzniká povinnost přiznat daň. Vyplňuje se datum přijaté úplaty, tedy datum uskutečnění zdanitelného plnění (nikoliv datum, kdy jste daňový doklad obdrželi).
• Nesprávné posouzení hranice 10 000 Kč. V oddílech A.4 a B.2. se hodnota 10 000 Kč posuzuje podle celkové hodnoty uvedené na daňovém dokladu včetně daně. Počítají se sem tedy i plnění, která jinak do kontrolního hlášení nevstupují.
• Špatně zavedené zálohové platby. Zde je potřeba zálohy rozepsat podle všech zúčtovacích dokladů samostatně, nikoliv jen finální doklad.
• Platební kalendáře jsou evidovány ve nesprávném oddíle. Při posuzování, do kterého oddílu v kontrolním hlášení spadá platební kalendář, se řídíte podle celkového součtu rozepsaných záloh. V případě konečného vyúčtování pak posouzení hranice 10 000 Kč vychází z rozdílu konečné hodnoty plnění oproti zaplaceným zálohám.
• Nesprávné určení data u dobropisů (opravných daňových dokladů). Na dobropisu nenajdete datum uskutečnění zdanitelného plnění. U vámi vystavených dobropisů musíte prokázat, že odběratel doklad obdržel (např. podpisem na dokladu či dodejkou) a k tomuto dni ho uvedete do hlášení. U přijatého dobropisu byste měli opravu provést ke dni, kdy jste se o této okolnosti dozvěděli, což je velmi neurčitý pojem. Může to být např. doručením dobropisu, ale zpravidla k tomu dochází ještě dříve e-mailem, telefonicky či jiným způsobem.Jestliže vám například dorazí dobropis 6. 9. a je na něm uvedeno DUZP 25. 8., zpravidla to má své opodstatnění. Např. ke dni 25. 8. mohlo dojít k uznání reklamace. Je vhodné se podle tohoto údaje řídit a dobropis vykázat už v srpnovém kontrolním hlášení s datem 25. 8. Pokud se ale jedná o významnou částku, raději dodavateli zavolejte a zeptejte se, kdy jste se o rozhodné skutečnosti mohli jako firma dozvědět.Více informací o správném vykazování dobropisů naleznete na webu finanční správy nebo v pokynech k vyplnění kontrolního hlášení.

Z účetního softwaru Money S3 nebo online fakturační služby iDoklad si kontrolní hlášení jednoduše uložíte do počítače jako .xml soubor, který nahrajete na daňový portál.

Co dělat, když dojde k chybě

Pokud se při vykazování dopustíte chyby, podáte buďto opravné anebo následné kontrolní hlášení. Zákon rozlišuje celkem 3 typy kontrolního hlášení:

1. Řádné – jedná se o první podání za dané období (v ideálním případě také jediné).
2. Opravné – použijete ho v případě, že jste se v řádném hlášení dopustili chyby, kterou jste odhalili ještě před uplynutím lhůty pro podání řádného přiznání. Nahrazuje původní řádné přiznání.Např. jakožto měsíční plátci DPH máte povinnost kontrolní hlášení odevzdávat do 25. dne každého měsíce. V lednu podáte kontrolní hlášení za prosinec s předstihem už 15. dne v měsíci. O 3 dny později si ale všimnete chyby. Jelikož jste ještě stále v termínu pro podání kontrolního hlášení, pošlete správci daně opravné  kontrolní hlášení, které vymaže původní údaje z řádného a nahradí je novými.
3. Následné – pokud po uplynutí lhůty zjistíte, že údaje v již podaném kontrolním hlášení nejsou správné, podejte do 5 pracovních dnů následné kontrolní hlášení se všemi údaji za dané období (tzn. nepromítněte do něj pouze rozdíly oproti původnímu řádnému podání).

Co vám hrozí při nesplnění povinností: pokuty

Pokud nepodáte kontrolní hlášení ve stanovené lhůtě, musíte uhradit pokutu:

• 1 000 Kč, jestliže ho odevzdáte po uplynutí lhůty bez vyzvání správce daně,
• 10 000 Kč, pokud vás vyzve správce daně a vy ho podáte v náhradní lhůtě,
• 30 000 Kč, když nepodáte následné kontrolní hlášení dle výzvy správce daně ke změně, doplnění či potvrzení údajů uvedených v podaném kontrolním hlášení,
• 50 000 Kč, pokud ho nepodáte vůbec (ani v náhradní lhůtě).

Kromě toho vám hrozí, že dostanete pokutu až ve výši 50 000 Kč, pokud nevyhovíte výzvě správce daně k odstranění pochybností nebo doplnění správných údajů pomocí následného kontrolního hlášení. Jestliže budete správu daní dlouhodobě závažně komplikovat a mařit, dle zákona můžete být pokutování až do výše 500 000 Kč.

Vyzrajte na nástrahy podnikání

Získejte přehled o všech důležitých vyhláškách, nařízeních, zákonech a povinnostech pro začínající podnikatele v naší mini akademii, díky kterým se snáz zorientujete v podnikatelském světě.

Pro začínající podnikatele je vstup do akademie zdarma.